Proč hovawart?
Povaha hovawarta
Hovawarti jsou dobromyslní, vyrovnaní, veselí, hraví, přítulní, klidní, někdy i trvdohlaví, ale inteligentní, věrní, ostražití, ochranitelští a pozorní psi. Mají výborný čich, proto jsou velice vhodní jako psi stopovací, lavinoví nebo hlídací. Když se již v útlém věku seznámí s kočkami, morčaty, králíky nebo jinými domácími zvířátky, dokáže s nimi v pozdějším věku velmi dobře vycházet. Je velmi trpělivý, proto vychází dobře i s dětmi.
Popis plemene
Výška v kohoutku u psů se pohybuje mezi 63 až 70 cm a u fen mezi 58 až 65 cm. Délka těla nesmí přesáhnout 110% kohoutkové výšky. Váha dospělého psa by neměla být menší než 25 kg a neměla by přesáhnout 40 kg. Hovawart má silnou lebku s vyklenutým čelem a výrazným stopem. Čenich je vždy černý, ale smí být na něm světlé skvrnky. Nozdry jsou rozevřené a dobře vyvinuté. Pysky pevně přiléhají. Hovawart má silný chrup s nůžkovým vzorcem. Výstavní hovawart musí mít vždy všech 42 zubů, které jsou zsazeny kolmo k čelisti. Povolen je i klešťový skus. Uši hovawarta jsou posazeny vysoko a daleko od sebe, mají trojúhelníkový tvar a volně přiléhají.Silné a rovné hrudní hončetiny mají silně osvalená ramena. Hustě osrstěný ocas dosahuje svou délkou až k hleznům, nikdy ne až k zemi. Je nesen vysoko, prohnutý nad hřbetem nebo může být svěšený. Tlapky má hovawart velmi silné a kompaktní. Klenuté prsty jsou tesně přilehlé. Světlí psi mohou mít drápky pigmentované, ale tmaví pejsci je mají černé. Hustá, pevná, dlouhá srst těsně přiléhá a je mírně zvlněná. Existují tři barevné varianty: plavá, černá a černá se znaky. Znaky se smí vyskytovat na hrudi, prstech či špičce ocasu. Polštářky tlapek, oční víčka a pysky musí být vždy černé.
Výška v kohoutku u psů se pohybuje mezi 63 až 70 cm a u fen mezi 58 až 65 cm. Délka těla nesmí přesáhnout 110% kohoutkové výšky. Váha dospělého psa by neměla být menší než 25 kg a neměla by přesáhnout 40 kg. Hovawart má silnou lebku s vyklenutým čelem a výrazným stopem. Čenich je vždy černý, ale smí být na něm světlé skvrnky. Nozdry jsou rozevřené a dobře vyvinuté. Pysky pevně přiléhají. Hovawart má silný chrup s nůžkovým vzorcem. Výstavní hovawart musí mít vždy všech 42 zubů, které jsou zsazeny kolmo k čelisti. Povolen je i klešťový skus. Uši hovawarta jsou posazeny vysoko a daleko od sebe, mají trojúhelníkový tvar a volně přiléhají.Silné a rovné hrudní hončetiny mají silně osvalená ramena. Hustě osrstěný ocas dosahuje svou délkou až k hleznům, nikdy ne až k zemi. Je nesen vysoko, prohnutý nad hřbetem nebo může být svěšený. Tlapky má hovawart velmi silné a kompaktní. Klenuté prsty jsou tesně přilehlé. Světlí psi mohou mít drápky pigmentované, ale tmaví pejsci je mají černé. Hustá, pevná, dlouhá srst těsně přiléhá a je mírně zvlněná. Existují tři barevné varianty: plavá, černá a černá se znaky. Znaky se smí vyskytovat na hrudi, prstech či špičce ocasu. Polštářky tlapek, oční víčka a pysky musí být vždy černé.
Základní péče o hovawarta
Hovawart je velmi nenáročný na péči o srst. Stačí jen občasné česání a kartáčování, aby se odstranily odumřelé chlupy. Drápy musíme udržovat krátké.
Hovawart je velmi nenáročný na péči o srst. Stačí jen občasné česání a kartáčování, aby se odstranily odumřelé chlupy. Drápy musíme udržovat krátké.
Historie plemene hovawart
Hovawart pochází z Německa, kde byl vyšlechtěn ze selských psů v horských oblastech Schwarzwaldu. Slovo hovawart vychází ze slova „Hofewart“ – hlídací pes (z „Hof“ – dvůr a „warten“ – hlídat). Později byl hovawart křížen s Leonbergrem a Novofunlandem. V dnešní době je toto plemeno oblíbené zejména ve Velké Británii a v Německu.
Hovawart pochází z Německa, kde byl vyšlechtěn ze selských psů v horských oblastech Schwarzwaldu. Slovo hovawart vychází ze slova „Hofewart“ – hlídací pes (z „Hof“ – dvůr a „warten“ – hlídat). Později byl hovawart křížen s Leonbergrem a Novofunlandem. V dnešní době je toto plemeno oblíbené zejména ve Velké Británii a v Německu.